Rok vydání: 2005
Nakladatelství: Slovart
ISBN: 80-8209-701-6
Počet stran: 222
Anotace: Život jako bestseller – syrová zpověď světově proslulého českého fotografa. Autorská kniha, ilustrovaná černobílými fotografiemi z počátků Saudkovy tvorby, podává neotřelý pohled na umělcův život a lidi, kteří jím prošli. Saudek vzpomíná způsobem sobě vlastním: „Byla panna – a já zelený jak její chatrný kabátek. Byl jsem živoucí eiaculatio praecox – podceňovaný všemi kolemjdoucími, co míjeli vyspělou cvičenku prostných lásky a vedle jakýs utřinos, žabař – být to na úrodné Hané, byl bych označen ‚takové malé šulin‘.“
Biografie mě upřímně nikdy nelákaly, ale jednou jsem v poličce zahlédla právě tuto Saudkovu autobiografii a nějak z nudy jsem po ní sáhla. A nelituji toho!
Kniha je psána velmi specificky. Částečně mi některými výrazy připomínala klasickou literaturu jako z povinné četby (což je v mém případě plusový bod, protože jsem většinu knih z povinné četby ocenila), ale pak pan Saudek použije takové slovo jako milka namísto milenka. Samotným slovosledem však působí spíše historicky a vznešeně. Ale také docela zmateně.
Zdroj |
U biografie člověk pravděpodobně žádný příběh neočekává. Nebo alespoň já jsem ho nikdy neočekávala. Kniha Svobodný, ženatý, rozvedený, vdovec je však příběhů plná. Možná až přeplněná a autor skáče od jednoho tématu k druhému. Upřímně mi to často přišlo dosti zamotané a vlastně jsem místy ani nevěděla, co že se to děje. A pokud čekáte, že dostanete na talíři naservírované informace o autorově životě, tak na to můžete taky rovnou zapomenout. Věty typu „Narodil jsem se tam a tam, dělal to a to, což ovlivnilo můj přístup k tomu a tomu, …“ atp., v knize určitě nenajdete. Ale Jana Saudka díky knize přeci jen poznáte a něco se o něm dozvíte, jen si informace o něm musíte vzít z jeho vyprávění (které se týká hlavně žen, ale co jiného u Saudka očekávat, že?), což je dle mého mnohem lepší přístup a myslím, že právě z toho důvodu se mi kniha četla mnohem lépe.
„Šťastné děti, “ řekla, „ony už zůstanou navždy mladé...“
To je možná nějaká zvrhlá západní filozofie - ale já v té své východní, slovanské prostě mám za to, že lepší je žít dlouho, přečkat zimu, Vánoce a jiné hrůzy a pak se projít lesem v předjaří, vdechovat ty ostré pachy rašení a lýkovcových květů než nehybně viset na zábradlí, na tyči v šatníku či na lustrovém háku, na záchodech a všude tam, kde nějaká vodovodní roura či okenní klička budou ochotny unést naši tíhu...
Z výše uvedených důvodů bych o knize rozhodně neřekla, že je to četba pro každého. Naopak si myslím, že patřím do té menší komunity, které se kniha líbí. A naprosto tomu rozumím. Sama jsem během čtení na knihu nadávala, ale právě i to mi ke knize vytvářelo vztah. Jen po dočtení jsem vůbec nevěděla, co si myslím a zda má knihu ráda nebo ji chci hodit někam do kouta a už ji víckrát neotevřít. I z toho důvodu mi vcelku trvalo, než jsem dokázala usednout k počítači a něco o ní napsat.
S touto knihou je to u mě vlastně velmi podobné jako s mým vztahem k Janu Saudkovi, který je vcelku rozporuplný. Mám opravdu ráda jeho tvorbu, ale na druhou stranu nedokážu říci, zda ho jako osobu uznávám či nikoliv.
„Vyvstali i napodobitelé: měli oni, ti výtečníci, kamery větší, modely hezčí a rozměrnější a výsledky notně kvalitnější než z mého Flexaretu na film za pět korun – ale jaksi tam něco chybělo a oni ne a nemohli přijít na to, co to je: silně pochybuji, že by někdy ti profesionálové četli tento spisek, ale vám to mohu pošeptat: já ty své milované fotografoval prizmatem lásky a oni, ti mí slavní kolegové, co o mně vůbec nevěděli, to nasnímali pro zisk...“
Nakonec bych se ještě ráda zmínila o vizuální podobě knihy. Říká se, že na vzhledu nezáleží, ale v případě knižních obálek s tím zkrátka nesouhlasím. Upřímně by mě tento přebal nikdy nepřinutil k tomu, abych si knihu koupila. Teď, po jejím přečtení, vím, že by to byla chyba, protože obsah za to stojí, ale obálka mě opravdu vůbec neláká. Pozitivní zprávou je, že v roce 2015 vydal Slovart knihu znovu a tentokrát již v mnohem lepším kabátu, který jí sedne a snad i nějaké čtenáře naláká.
Celkové hodnocení: 4/5
Žádné komentáře:
Okomentovat