sobota 13. září 2014

Deklarace smrti (Deklarace #1)

Autor: Gemma Malley
Žánr: Dystopie, YA
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Fragment
ISBN: 978-80-253-1745-7
Počet stran: 256

Anotace: Velká Británie, rok 2140.

Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán.
Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?


Ze začátku jsem měla trochu problém se do knihy začíst, protože jsem stále byla uchvácena knihou předešlou. Avšak jakmile se mi to povedlo, musela jsem číst dál a dál.

Musím pochválit obálku. Vypadá dobře a ke knize se podle mého hodí více, než ta u první ho vydání.

Jen díky obálce si představuji hlavní hrdinku tak, jak si ji představuji. V knize totiž nikde není její popis, což je pro mě zásadní mínus. Na začátku příběhu nám sice Anna představuje svůj život, ale o svém vzhledu se nezmíní. Možná jí nepřipadá důležitý, vzhledem k tomu, že se cítí být přebytečnou, ale přesto mi tam ten popis chybí.

Nejprve jsem se na Annu dívala trochu přes prsty, když jsem četla, jaký pohled na svět má. Avšak když jsem pokračovala ve čtení a zjistila, jaký brainwashing v Grange Hallu již od dětství podstupuje, nedivila jsem se. Dokonce mě překvapilo, jak vcelku snadno dokázala změnit pohled na věc, protože když vám od útlého věku vtloukají do hlavy nesmysly, je těžké je dostat pryč.
Co se Anny týče, tak bych ještě ráda zmínila, že anotace knihy není úplně správná. Píše se tam: "Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti." To je lež. Neříkám vám to jako spoiler. Jen chci říct, že i pojem Deklarace, je v anotaci vysvětlen tak, jak to bylo ze začátku a ne tak, jak to je v roce 2140.

Mezi mé oblíbené postavy patřila například paní Sharpeová. Byla mi sympatická od první zmínky o ní, avšak nakonec mě zklamala. I když bych na jejím místě možná udělala to samé.
Musím se přiznat, že jisté sympatie ve mně vzbuzovala i paní Pincentová. Je hezké, že se v knize dozvíme i o jejím životě. Nakonec je však docela důležitou postavou, takže není divu.

Kniha se mi vskutku líbila. Hezký námět a poměrně i hezké zpracování. Myslím si, že by se podle ní mohl natočit i vcelku dobrý film.

Nakonec však musím zmínit ještě jednu věc, která mě na knize mrzí. Doposud nebyly přeloženy další dva díly. Dle mého je to škoda. Vzhledem k tomu, že mě příběh zajímá, již jsem se rozhodla, že další díl si přečtu v Angličtině, avšak stejně je mi to líto.

Celkové hodnocení: 4/5
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.


5 komentářů:

  1. Tato kniha a příběh se mi také hrozně moc líbil. Takovéhle knihy mám ráda. A musím souhlasit že je opravdu škoda že zatím není další pokračování této knižní série. Doufám že nakladatelství bude pokračovat i když tento rok jsem je v edičním plánu myslím neviděla, necháme se tedy překvapit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já už jsem to vyřešila tak, že jsem si koupila druhý díl anglicky jako ebook :)

      Vymazat
  2. Je to bezvadná kniha! :-) Moc se mi líbila. :-) To s těmi dalšími díly je škoda, ačkoli ten konec není až tak otevřený na to, abych nutně potřebovala další díl. ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Líbí se mi tyhle dystopie:) asi bych si to měla přečíst..

    OdpovědětVymazat
  4. Knihu jsem četla. Prvních desítek stránek mě vůbec ale vůbec nebavila... Takže jsem měla chuť ji vyhodit z okna... Později se to tak trochu rozjelo ale furt to bylo takový, nic moc, no... Až ten konec... Ten mě bavil!:)

    OdpovědětVymazat