V tomto díle budu mluvit o keltském pohanství a
vyjde najevo, jak se sebou vše souvisí…
Zdroj |
Už od malička jsem byla vedena k lásce k přírodě.
Jak jsem již zmiňovala, v podstatě od plenek, jezdím na tábory do přírody.
Tudíž již v brzkých letech jsem chtěla co nejvíce času trávit venku pod
širým nebem.
Bylo mi asi deset, když se mi do rukou dostala první
kniha ze série, o které jsem již také trochu mluvila v tomto projektu.
Jedná se o bohužel méně známou sérii s názvem Letopisy z hlubin věků.
Děj se odehrává v pravěké době, kdy jsou lidi rozděleni do různých kmenů,
a přesto mají jednotné náboženství. Žijí v souznění s přírodou a uznávají
Ducha světa. Ten se někdy zjevuje jako muž s parohy (tak je vyobrazován
právě keltský bůh Cernunnos). Jejich víra také zahrnuje tu myšlenku, že vše má
svou duši. Něco takového jsem si myslela ještě před přečtením knihy, ale po
dočtení jsem se v tom utvrdila. Asi o dva roky jsem se dozvěděla, že se to
nazývá animismus.
Zdroj |
Několik let jsem tedy vyznávala jen samotný animismus –
rozmlouvala jsem se stromy, omlouvala jsem květinám, pokud jsem je utrhla, …
Když nad tím teď tak
přemýšlím, někdy jsem musela působit jako opravdu zvláštní
dítě.
Po dalším pátrání o animismu jsem se nějak dostala ke Keltům.
Přesněji jsem narazila na Cernunna a ihned jsem si vzpomněla na Letopisy z hlubin
věků. Je to bůh, který je často nazýván Pánem lesů či Rohatým bohem. Ihned jsem
si ho zamilovala a tak nějak se stalo, že jsem v něj začala věřit. Do teď
je mým oblíbeným bohem.
V roce 2012 jsem si na keltský svátek zvaný Litha
(letní slunovrat) pořídila úžasný keltský kříž, který jsem od té doby nesundala
z krku. Co se takovýchto symbolů také týče, už mám vymyšlené své první tetování a také bude keltské! :)
O keltské svátky jsem se začala hodně zajímat, slavit je
a dokonce jsem i přemýšlela o vydání vlastní kniha. Nakonec jsem se k tomu
ještě nedostala, ale tak uvidíme…
Zdroj |
Tento příspěvek byl hodně zaměřen na historii, tedy na
to, jak jsem se k tomuto zájmu dostala. Doufám, že vám to nevadilo. K aktuálnímu
dění vám mohu pouze říci, že cesta pohanství nikdy nekončí.
Toto je na nějakou dobu poslední článek do tohoto projektu. Uvidím, zda si na
něco časem vzpomenu, či se začnu něčemu více věnovat.
Doufám, že se vám projekt líbil.
O Keltech toho moc nevím, ale ten bůh, o kterém tu mluvíš, je vážně zajímavý... Já zatím jen tvořila keltské šperky a kreslila ornamenty, blíž jsem se k pohanství asi nikdy nedostala...
OdpovědětVymazatJé a nechceš se tvými výtvory pochlubit? Třeba mi můžeš poslat fotku :)
Vymazat