pátek 12. září 2014

Zpívající meč: Čajový drak a kočičí démon

Autor: Zbyněk K. Holub
Žánr: Fantasy
Rok vydání: 2011
Nakladatelství: Mytago
ISBN: 978-80-905043-0-1
Počet stran: 238

Anotace: Pradávné proroctví se naplňuje. Ve Zlatém lese, domově Malého lidu, se schyluje ke střetu s obávaným nepřítelem. V sázce je budoucnost celého národa. Co spojuje žebračku s obávanou skřítčí vládkyní, kuchaře a čajovnici, kata a nájemného vraha? Osudy neobvyklých hrdinů se proplétají v příběhu přátelství, odvahy, oddanosti a tajemné čajové magie. Ponořte se do světa skřítků a poslyšte píseň Zpívajícího meče...



Upřímně jsem absolutně nevěděla, co mám od knihy čekat. Nevím proč, ale představovala jsem si ji jako nějakou dětskou knihu. Avšak když už v první kapitole byla opilá skřítka a z nějakého člověka tam vykuchávali vnitřnosti, tato představa mne opustila. Pokud byste se však po této větě nechtěli pustit do čtení knihy z důvodu odporu k násilí, nemusíte se bát - moc často tam na něj nenarazíte.

Musím říct, že mi kniha připadala jako taková splácanina všeho možného. Nejvíce jsem si to říkala, když jsem narazila na větu: "Ten, jehož jméno je natisíckrát prokleto, shromažďuje příznivce." No a řekněte, že vám to nepřipomíná Harryho Pottera… No a nakonec autor do příběhu zasadil dokonce i jednorožce. To už na mě bylo trochu moc.

Avšak i přesto, jak neuvěřitelnou slátaninou kniha byla, se mi četla poměrně dobře. Myslím, že to bylo způsobeno hlavně tím, že se v každé kapitole několikrát prostřídali scény, takže se nemohlo stát, že by vás jedna scéna nějak dlouze nudila. Navíc se mi líbilo, že poměrně dlouho jste vážně nevěděli, co hlavní postavy spojuje.

Nedokážu říci, jestli jsem měla nějakou oblíbenou postavu. Možná mezi nimi byla Tejča, ale přišlo mi, že na konci už to byl úplně někdo jiný a nejsem si jista, zda je reálné, aby se někdo tak rychle změnil. I když v knihách je to možná jedno. Ale mě to trošku štvalo. Maj-Ja mi zase byla nejvíce sympatická v tom, že vše řešila čajem. Podle mě, skvělý přístup!

Musím říct, že s některými názvy si však autor mohl poradit lépe. I když možná bylo jeho záměrem nás názvy pobavit, což se mu někdy opravdu povedlo. Vyskytují se tam například "kanci Chro-Chroch" a podobné "originální" názvy.

Nejvíce mne zklamal asi konec. Čekala jsem nějaké vyvrcholení, ale žádné pořádné tam nebylo. Zkrátka to jen skončilo…

Celkové hodnocení: 3/5

Žádné komentáře:

Okomentovat